Party time

V nejrůznějších zprávách o zahraničních pobytech v rámci evropského programu LLP-ERASMUS se udává, že studium není hlavním cílem cesty. Za ten se považují různé společensko-kulturní akce, při nichž smysl evropské výměny studentů dostává úplně jiný rozměr (často vícerozměrný). První dvě akce se mi podařilo zdárně absolvovat. Fotografie ponechávám bez komentáře -), čtenář přece vždy rád použije trochu fantazie…

Foto též: Anne Marie, Thomas (ESN)

IKEA evening

Zürich poslední dny nepřinesl příliš sluníčka, a tak bylo zapotřebí rozsvítit alespoň mé dosavadní bydliště. A jelikož Švýcarská kotlina příliš odborníků na komplexní úpravu interiéru nenabízí, proč se nepodívat na sever, třeba za Švédy…

Weekend in Saanenland

31. 8., tedy týden po mém příjezdu, nastal nejvyšší čas navštívit pravé Švýcarsko, nejen jeho downtown. Po příjemné cestě čistými, klimatizovanými, přesnými, navazujícími vlaky (to rozhodně nemyslím jako kritiku Českých drah) jsem s Nadjou a Alainem, kteří přistoupili v Bernu, dorazil do stanice Saanen (kanton Bern). Rodina, se kterou jsem se seznámil během mého prvního pobytu ve Švýcarsku v roce 1999, nás už očekávala. Naštěstí nás po deštivém období druhý den očekávalo i výborné počasí, a tak jsme mohli vyrazit vzhůru na 2.542 m vysoký Gifferhorn. Kdo si myslí, že Švýcarsko je země provrtaných sýrů a provrtaných hor (tunely a lanovkami), musím ho zklamat. Na Gifferhorn jsme museli opravdu po svých a to nás ještě čekala cesta přes hřeben do městečka Lauenen. Nebývá to při mých cestách do hor zvykem, ale opravdu nespadla ani kapka deště, a tak jsme si ještě při zpáteční cestě mohli ve Gstaadu vychutnat jednu zlatavou pěnivou (jelikož jsme ve Švýcarsku, nebudeme tu pěnu přehánět) odměnu. Druhý den nešlo pojmout jinak, než jako relaxační. A jelikož se i černá labradorka Millie vnucovala vyrazit ven, pojali jsme šplhání na vrcholky způsobem ryze českým, z terasy hospůdky u Arnensee … u piva.

Zleva: vrchol Gifferhornu, panoramatická fotografie od jihozápadu po severovýchod, vrcholové foto - já a Nadja, pohled na Gifferhorn z údolí

Intensivkurse Deutsch als Fremdsprache

Jelikož se někteří z vás začínají ptát, zdali nenastala situace, kdy se ve Švýcarsku nevěnuji bohulibému studiu, na následujících fotografiích z výuky se můžete ujistit, že program je poslední dny opravdu nabitý…

New swiss number

Pro ty, kteří chtějí vyzkoušet signál švýcarské společnosti Sunrise, jsem k zastižení na mobilním telefonu s číslem +41 765270652.

Zürich inhabitant and University student

K tomu, aby se nově přistěhovaný mohl stát obyvatelem Zürichu, je kromě vnitřního souznění s městem zapotřebí návštěvy úřednického šimla. Na Kreisbüro si každého důkladně vyzpovídají a nad proškrtlou kolonkou náboženství jen nechápavě zakroutí hlavou. Hlavním motivem rozhovoru je ale naditá obálka, kterou si ale na rozdíl od našich kulturních zvyků nakonec nenese domů úředník, ale po zaplacení poplatku 20 CHF, ten, kdo zvedl počet obyvatel města o číslo nahoru.

Jelikož hlavním účelem mého pobytu v downtown Switzerland je mimo pravidelného sbrušování hran lyží studium, nelze webové stránky ochudit o fotografii Právnické fakulty a centrální budovy curyšské Univerzity. A jelikož člověku při tom, jak se stává obyvatelem této multikulturní metropole vyhládne, proč nevyzkoušet místní menzu a nezavzpomínat na českou univerzální hnědou omáčku…

Zürichsee

Jelikož všechny světové rosničky varují, že teplým dnům bude brzy konec, byl nejvyšší čas skočit do jezera, na jehož břehu Švýcaři Zürich vystavěli. 88.66 km² údajně pitné vody s průměrnou hloubkou 49 m se v letošním proměnlivém létě ohřálo na příjemných 22 stupňů Celsiových, není proto divu, že snad každý obyvatel Zürichu (tedy i já) se odpoledne plácl na jednu z mnoha pláží. Při pohledu na horskými túrami zocelená odhalená těla umocněném všudypřítomnou vůní bavorských klobás si člověk sedící na anglickém trávníčku uvědomoval, že Zürich je opravdu multikulturní město…