Cooking time

Abychom v Tannenrauchstrasse 35 poznali, že švýcarská kuchyně není jen o sýru a čínská jen o rýži, čtvrtek 27. září byl určen jako den společné večeře, kde se každý měl prezentovat kulinářskými specialitami své země. Poprvé jsme tak ocenili velikost naší kuchyně a špičkovou ventilaci nových oken. Čínu nakonec opravdu reprezentovala rýže a to ve formě čínského rizota, Adel za Tunis připravil zeleninovou směs šakšuka, pro Německo byl večer typický bramborový salát (tentokrát s jablky a koprem), trhanec a jablečné palačinky. Švýcarsko se představilo mrkvovým dortem a rösti, Francie steaky s hříbkovou omáčkou, Španělsko zapékanými bramborami a česká kotlina byla vykreslena jako země bramboráků. Aby byl ale tento bramborákový obraz brzy zapomenut, hned druhý den na to při večeři s Anna Marie a Maud jsme se cpali ovocnými knedlíky a zapíjeli je vynikajícím walliským Syrah.

A jelikož jsme ve Švýcarsku a nedílnou součástí švýcarské kuchyně je sýr, malá poznámka na závěr.

Pokud se v v české kotlině řekne sýr, každý si vzpomene na smažák nebo na 30% eidamskou cihlu v červeném obalu. Již po několika dnech ve Švýcarsku ale při otázce, jaké že to máme doma typické sýry, změníte barvu na stejnou jako má obal nešeho eidamu. Pasterizace, která je v České republice předepsaná, totiž zničí veškerou biokulturu v mléce a ušlechtilé mikroorganismy, jež za člověka udělají velký kus práce při tvorbě kvalitních mléčných produktů, jsou ty tam. Švýcarsko se v této oblasti vydalo opačným směrem, namísto alibistické pasterizace jsou provozy hygienicky natolik na výši, že je výskyt potencionálních chorob v chemicky neupravených surovinách na bodu mrazu. Švýcaři si tak dopřávají oblíbeného Gruyèru, Emmentalu nebo Appenzellského sýra a k jejich vychutnání nepotřebují 20 deka, ale malý tenký proužek...

Na snímku švýcarsko-španělsko-německo-tuniská kombinace.

Foto též: Adel (TUN)

Studying time

Věřím, že předchozí příspěvky mohly vyvolat představu, že čas, který trávím v Zürichu, se sestává pouze ze světských radostí a původní cíl je zcela zapomenut. Přináším tedy obrázky místa, které se nyní na dlouhou dobu stane mým přechodným bydlištěm. Mimo času, jenž trávím četbou knih pro mou diplomovou práci v knihovně právnické fakulty zbudované dle návrhu Santiaga Calatravy (na fotografiích), se mi podařilo stát se jednám ze studentů Prof. Dr. Antona K. Schnydera, v rámci jehož semináře zpracovávám práci Internet und IPR, e-commerce. V oblasti bankovnictví, finančního trhu a ICT pak navštěvuji týdně několik přednášek Prof. Dr. Rolfa H. Webera. Bankovní právo, evropské a mezinárodní právo společností, internetové právo a seminář z mezinárodního práva soukromého ještě doplňují předměty Sprachzentra zaměřené na gramatiku a vědecké psaní. A osobně jsem si přidal ještě jeden obor, ve kterém se zdokonaluji, a to poznávání švýcarské čokolády (koná se skoro každý den a to v jiné podobě,...).

Across Foopass (2223 m.)

Léto, které se vrátilo do Švýcarska o uplynulém víkendu, vybízelo k nejrůznějším činnostem. Sportovní aktivity v podobě joggingu a inline bruslení, které jsme vyvinuli během sobotního odpoledne, nás dostatečně sportovně neuspokojily, a tak trio ve složení Karin (SWE), Adel (TUN) a moje maličkost se během nedělního dne pokusilo o více než dvacetikilometrový přechod sedla Foopass na rozhraní kantonů Sankt Gallen a Glarus. Zkušení švýcarští horalové napojení ve svých chalet na WI-FInu na svých webových stránkách slibovali sedm až osm hodin chůze horským terénem za přítomnosti pobíhajících svišťů, kamzíků a horských koz. Sice se nám kozy a ostatní alpská fauna obloukem vyhýbala, ale už v údolí vodopádů za alpskou vesničkou Weisstannen (1004 m.n.m.), nám to vůbec nevadilo. Jelikož cesta patřila mezi náročnější (i když v obtížnosti trekků pouze dvojka), cestou jsme potkali jen pár turistických nadšenců, a taková samota umocnila dojem z liduprázdných kopců. Oproti Berner Oberland jsme po cestě nenarazili dokonce ani na lanovku, restauraci nebo upoutávku na bikini-club (což by Adel na druhou stranu zajisté uvítal). Foopass (2223 m.n.m.) nás přivítal bezchybně modrou oblohou a zasněženými stěnami hory Piz Sardona 3056 m.n.m.). Výhledy na Churské, Glaruské a St. Gallenské Alpy, které jsme zažili během výstupu a sestupu do vesničky Elm (977 m.n.m.) netřeba komentovat…

Another great visit

Zürich je město, které každý týden nabízí množství netradičních kulturních a sportovních aktivit. Lyžařský freestyle v areálu parku Wollishofen tentokrát přilákal i obyvatele Luzernu v čele s čerstvou imigrantkou Simčou. A jelikož její pobyt v downtown Switzerland byl krátký, a zejm. atraktivnost nočního života posoudit nemohla, je to výzva pro návštěvu další…

Grill welcome party at Tannenrauchstrasse 35

Naše oblíbená adresa Tannenrauchstrasse 35 už delší dobu nedisponuje volnými ubytovacími kapacitami. A jelikož je nás tady spousta, co se neznáme a jen se letmo pozdravíme při vynášení odpadků v Zürisacku, uspořádalo naše WG v čele s tunisko-českým konglomerátem malou seznamovací party na naší střešní terase s grilem. Pokud počítám i emigranty, Češi měli v národnostním žebříčku zastoupení, které nás vyšvihlo mezi první pětku. Žebříčku grilování (díky neznalosti nově přistěhovaných) opět vévodila uzenářská zrůdnost Cervella a na špičce mezi nápoji se (bohužel) umístila německá piva. Střešní terasa mnohým přinesla i něco nového, např. Bettina (GER, na fotce s foťákem) byla jmenovaná královnou našeho WG, ale proč, to už si nikdo pořádně nepamatuje…

Apéro? Try to find this word in your dictionary...

Když kroky člověka neznalého oficiálních akcí ve Švýcarsku na jednu takovou zamíří, setkají se zajisté s tajemným slovem Apéro. Jedná se o variantu francouzského aperitif a italského aperitivo, ale najít význam ve slovníku je víc než složité, proto se může stát, že vyrazíte a vlastně ani nevíte kam. A právě proto může být překvapení v podobě švýcarského vína, sýrů, prosciutta a lososa více než příjemné. A tak doufám, že ta Apéra, která jsem absolvoval, nebyla poslední…

Na fotografiích Apéro při příležitosti přivítání na Universität Zürich, dále přivítání na Právnické fakultě (studenti v rámci Švýcarské mobility a ERASMUS, rezortní koordinátorka Sarah Notter, Karin (SWE) a já).

Special visit and Zürich from all sides

Když přijede návštěva, Zürich se musí ukázat ze všech stran. A když přijede návštěva z nejvzácnějších, je třeba si dát obzvláště záležet a mimo architektonického vzrušení z curyšských budov při Limmatu, se vyžaduje i zajištění dostatku švýcarské čokolády, sýrů a svíček IKEA. Ale ani chvíle, které mohou být zveřejněny nejsou všechny svázány se zemí…

Zürich ze země (Hanička a Fraumünster, piknik u jezera)






Zürich z vody (výlet lodí po jezeře)






Zürich ze vzduchu (Lindenhof, rozhledna na Uetliberg (900 m.n.m), panorama města)

German course is over

Jelikož čas, za který se mezinárodní studenti měli stát schopnými vnímat vědu v německém jazyce, se naplnil, zbývalo poslední – rozloučení. Ukázalo se, že lektoři na místním Sprachzetrum mají nejen smysl pro výuku jazyků (a před tím, co předvedli opravdu klobouk dolů), ale mají i solidní organizátorské schopnosti a dokázali celý dav studentů bez obtíží vyvézt za město do kopců a zdolat ten nejvyšší – Forch. A jak jinak motivovat člověka, než jídlem, proto na vrcholku si Švýcaři ogrilovali tradiční klobásu, která tohoto názvu není hodna – Cervellu, a my této kulinářské zrůdnosti znalí tradiční St.Gallenskou klobásu. A Maud nezapřela svou domovinu, kanton Wallis, a uspořádala na rozhledně malé Apéro (o významu tohoto slova v jednom z dalších příspěvků).

Few words about living in Tannenrauchstrasse 35

Časté dotazy čtenářů blogu nemohou zůstat bez odezvy, přináším tedy několik obrázků z Tannenrauchstrasse 35, 1. patro severní část. Sdílím jej dohromady s 14 dalšími dychtivými studenty z celého světa. Mimo jazyka, kterému nikdo nerozumí (švýcarský dialekt), mezi zdmi občas zaslechnu španělštinu, pravou němčinu, polštinu, čínštinu nebo francouzštinu. Oproti českým kolejím se naše WG liší v kolektivizovaném hospodářství. Na rozdíl od kradení hrnců ze společných kuchyněk si náš byteček udržujeme všichni společně a i potřeby, které používáme všichni společně nakupujeme. Nelze zapomenout ani na uklízecí plán a přísné třídění odpadu, které se švýcarsky přesně kontroluje. Samozřejmě, že společné hospodaření má i své meze, a např. Maxmilian, který bydlí ve dvoupokoji s přítelkyní si ji v rámci kolektivizace nehodlá představit…

Na fotografiích: 1-Adel (TUN), David (SPA), moje maličkost a Bettina (GER), 2-Dorian (SWI), 3-Bettina a Yen (CHI)

chybí: Sarah (SWI), Max I + Lotta (GER), Max II (GER), Monika (POL), Maria (GER)

Expedition Grosser Mythen

Co by to byl víkend bez nejtypičtější švýcarské aktivity, tedy lezení po kopcích? A jelikož první pořádné kopce se zvedají již hodinku jízdy za Zürichem, nebylo to daleko do kantonu Schwyz, abych byl přesný jak místní tissotky, do městečka Brunni. Cílem byl vrchol hory Grosser Mythen a její vrchol ve výšce 1.899 m.n.m (na první fotografii). Pozorný čtenář mého blogu možná znejistí a řekne si, že výška se od minule změnila, a to směrem dolů, ale abych si našel výmluvu, v naší expedici se vyskytl nešvýcarský ženský element. Na druhou stranu toto příjemné zpestření poněkud vylepšilo zpočátku šedivé počasí -).

Hnáni představou, že na vrcholu budou servírovat šnicl s hranolkami za cenu happy hours v místní IKEE (3 CHF), jsme vrcholu dosáhli v rekordním čase dvou hodin. Jelikož obloha zmodrala a většině členů expedice chyběly na nohou známky švýcarsky stráveného víkendu (rozuměj bez puchýřů), jakožto designovaný vedoucí expedice jsem se ujal vesla a zamířil na kopec se snídaňovým názvem Müsli. Motivace byla veliká, místní jablečné víno za zvonění kravských zvonců a s vůní na pastvu vypuštěných pašíků, bylo po takové štrece lepší než dva ikeové šnicly. A i když jsem dneska do třetího patra fyzikálního institutu, kde máme intenzivní kurz němčiny, lezl po čtyřech, už pro ten magický kámen (viz. foto), který jsme na vrcholu objevili to stálo za to…